Před devátou jsme už stáli ve frontě na molu, ze kterého odjíždí lodě na Alcatraz. Bohužel ve špatné frontě, takže když jsme se přeřadili do té správné a vyčekali jí, dozvěděli jsme se, že už mají na celý den vyprodáno, takže si Alcatraz budeme muset nechat ujít. Nevadí; je tu toho tolik k vidění, že jsme si to vynahradili. V každém průvodci se dozvíte, že si nemáte nechat ujít dvě místní speciality – čerstvě nalovené kraby a luxusní čokoládu Ghirardelli. Zkusili jsme obé. Vybírat krabí maso ze skořápky je tak trochu chirurgická práce a přestala nás rychle bavit, zato na Ghirardelli square, kde stála původní továrna na čokoládu, se nám moc líbilo (tedy hlavně mě). Jsou tam tři firemní krámky a ve všech vám elegantně oblečená asistentka dá čokoládu na ochutnání hned u vchodu. V tom největším pak máte šanci sledovat, jak čokoládu vyrábí.
San Franciský přístav je fascinující místo, kde najdete snad všechno od nóbl restaurací po ponorku. Pro tu loboval Filip, takže jsme se zase na chvíli ocitli na palubě armádního plavidla a popovídali si se staříkem, co na něm sloužíval. Jeho neživější vzpomínka? Na palubu se prý muselo vtěstnat 80 mužů, nikdo se po dobu mise nemyl a většina z nich v ponorce kouřila. Upřímně, ani teď tam není nejlepší vzduch, takže jsme unikli ke Golden Gate Bridge a z něj k útesům, kde se dají vidět tuleni. Místo je to nádherné, jen tuleňům se na něj dnes nechtělo. Zato hipíci na Haight street se nenechali pobízet a předvedli se s celou parádou. Příjemným překvapením byla i návštěva v City Light Books; zrovna, když jsme se snažili zmapovat jejich českou kolekci (Vaculík – Kohout – Topol – Svěrákův Kolja) u vedlejší police začal jeden domorodec číst kamarádovi Kunderu, a to v češtině, s dobrou výslovností. Tohle město je opravdu sen. Fotky zde.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat