… začal společnou snídaní ve školní jídelně. Za pět dolarů se nám dostalo vajec, slaniny, pečených brambor, kynutých housek připomínajícíh neplněné buchty (kterým tady říkají biscuit) s omáčkou, muffinů, ovoce a samozřejmě obligátní kávy.
Po snídani jsme uzavřeli známky, popřáli si šťastné vánoce a většina lidí se pokojně rozešla domů; já jsem ještě musela pro suplující učitele připravit hodiny na první čtyři dny dalšího pololetí, protože si prodloužím vánoční prázdniny o konferenci. Nakonec se to celé protáhlo do tří, i když mi vydatně pomáhal Filip. Bylo nám líto, že jsme to nezvládli ukončit dřív, protože dnes byl den, kdy od dvanácti policisté v Havasu zdarma opíjeli skupinku dobrovolníků na policejní stanici; a naši kamarádi byli samozřejmě u toho. Nevím, jestli něco takového existuje i v Čechách, ale tady se policisté musí naučit vyhodnocovat ten test s tužkou (viz týden 18, jak mě stavěla policie), a jediný způsob výuky, jaký zatím mají, je opít si zkušební vzorek, u toho jim průběžně mávat tužkou před očima, a po zhruba šesti hodinách je rozvést domů. Ověřila jsem si to u Chrise, potvrdil to. Dokonce mají prý pro tento účel na policejní stanici malý bar a dobrovolníci si můžou vybrat, jaký alkohol budou pít. Už se moc těším na vyprávění těch, co tam byli.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat