TÝDEN TŘICÁTÝ SEDMÝ

Kamarádi nás vytáhli na dvě akce: desetikilometrový výlet pouští a pašíjovou hru u baptistů. Mě osobně se víc líbil výlet, neboť se mi tam splnilo tajné přání: vidět divokého chřestýše. Všimli jsme si ho, až když byl pár metrů od nás. Kdo čekáte dál hororový příběh, musím vás zklamat. Tak jako všichni hadi, snažil se před námi, lidmi, co nejrychleji uniknout:). Naštěstí to na poušti není tak jednoduché, tak jsme s ním ještě kousek popošli, abychom si ho mohli prohlédnout. Díky tomu, že jsme mu nedali klidu, nakonec i párkrát zachřestil. Pak se konečně dostal pod nejbližší bylinu a stočil tam celý metr svojí délky do úhledné spirály. Potvrdilo se, co jsme se o víkendu dozvěděli v pouštním zoo: právě nastává „rattlesnake season“, tedy období chřestýšů. Aby toho nebylo málo, viděli jsme ještě bighorn sheep, divoké ovce tlustorohé. Tedy přesněji: ostatní viděli ovce, já jsem se nejprve prala s dalekohledem, takže jsem zahlédla jen zadní polovinu ovce zacházející za kamen. To, jak vypadá přední polovina, znám zatím jen z obrázků:))).
Hra u baptistů byla spíše společenskou událostí než uměleckým zážitkem – hráli mi tam dva studenti, a pár dalších jsem viděla v hledišti, takže budeme mít příští týden co probírat.
O víkendu jsem relaxovala – v sobotu jsem přečetla tři knížky a završila to během s Filipem. Tomu předcházelo přeměřování našich kroků při běhu na parkovišti a následné programování našich nových krokoměrů, které bylo stejně zbytečné, protože se nám s únavou kroky zkrátily, takže již po kilometru byla jejich průměrná délka jiná.... alespoň jsme si ji mohli pak přeprogramovat podle počtu kroků, které jsme na téměř šestikilometrovém okruhu udělali. V neděli byla tiskovka s rodiči a začali jsme plánovat, co všechno tu musíme zvládnout udělat před odjezdem z Lake Havasu City ... máme na to už jen šest týdnů!!!