čtvrtek 18. prosince 2008

KONČÍM! TEDY ALESPOŇ NA CHVÍLI:)

Uff, tak už je za námi pololetí. Jak bych ho shrnula? Neuvěřitelně velké pracovní nasazení, které se, převedeno na čísla, vyplatilo. Dokonce i mí “regular” studenti dosahují v závěrečných zkouškách stejné výsledky jako studenti mých kolegů, rodilých mluvčích familiérních se zdejším školským systémem i formátem závěrečné zkoušky. Mí honors studenti jsou samozřejmě hvězdy. Ti by snad byli skvělí i kdyby je učil eskymácký popelář hovořící pouze inuitštinou.
Co se závěrečných známek týče, mrzí mě, že několika studentům známka trochu spadla díky výsledku závěrečné zkoušky (80% tvoří známky, které student dostal během semestru, 20% závěrečná zkouška). Až teď jsem odhalila, jakým způsobem se dají studentům vyšperkovat známky z testů – učitelé dávají studentům za různé aktivity „extra credit“ - body, které pak přičítají k výsledkům. A já si pořád říkala, čím to je, že mají skoro všichni studenti „áčka“ z matiky... ne, nežiji v regionu geniálních matematiků, učitelé studentům prostě přikrášlují známky. Výsledky pak samozřejmě vrhají dobré světlo i na ně... jenom naše všemi obávané oddělení angličtinářů na to moc nejede, čímž studentům značně ztížilo situaci. Vtip je v tom, že když má student po dobu studia téměř samá „áčka“, má v posledním ročníku střední školy šanci zažádat si o stipendium na VŠ ve výši 60.000 USD, což je často jediné dosažitelné stipendium pro zdravého bělocha. Sečteno a podtrženo, všechny známky už od prvního pololetí prvního ročníku jsou o vaší budoucnosti a každé „béčko“ už se bere jako tragédie. Je to trochu paradoxní; na ostatní stipendia stačí mít jinou barvu pleti či zlomek indiánské či mexické krve. Ale zpátky k výsledkům; samozřejmě je nám vyčítáno, ž naší vinnou může byt dítě „navždy zatraceno“... takže myslím, že příští semestr najedu na systém zdejších matikářů.

Přestože jsou za mnou hmatatelné výsledky práce, měla jsem pár krizí z přepracování. Člověk si občas pomyslí, jestli mu to za to stojí... ale s blížící se dovolenou v Kalifornii, konferencí na Havaji, našimi zdejšími kamarády a s dárky, které teď dostávám od mých studentů a kolegů si říkám, že stojí. (ha, že by se ze mě stával materiálně založený člověk?)

Žádné komentáře: